Dogfrisbee

29. prosince 2008 v 10:50
Tento sport vznikl v sedmdesátých letech v USA, kde je také nejvíce rozšířen. Jde samozřejmě o odnož běžného frisbee - házení si speciálním diskem, při dogfrisbee ale spolupracuje tým - psovod & pes. I v samotném dogfrisbee se vyvinulo několik disciplín - freestyle, toss&fatch, longdistance. Jelikož existuje na světě několik organizací, které pořádají soutěže, liší se drobně i jejich pravidla. Pro představu jejich zjednodušené znění:

Freestyle

Tým - člověk a pes během 2 minut předvádí naučenou sestavu různých triků. Tým má k dispozici až 10 disků. Hodnotí se z několika hledisek, proto jsou přítomni 4 rozhodčí.
1. Pes - zaujetí psa, schopnost aportování, fyzická dovednost a dovednost chytání disků
2. Hráč - využití hrací plochy, rozmanitost hodů, schopnost "organizace disků" - plynulé sbírání disků
3. Tým - měl by předvést: 2 různé overy - triky, kdy pes přeskakuje přes tělo,
2 různé vaulty - triky, kdy se pes odráží z těla
multiple trik, který se skládá ze tří po sobě rychle jdoucích hodů
dog catch - chycení psa ve vzduchu
team movement - secvičený prvek - např. otočka psa a hráče ve výskoku
passing - dva triky, při kterých pes probíhá těsně kolem hráče
zig-zag - 3 hody, kdy pes chytá disk střídavě vlevo a vpravo
4. Catch ratio - poměr chycených a hozených disků
Minidistance (Toss&Fatch)
Tým má k dispozici pouze jeden disk. Hřiště o délce 40 yardů je rozdělené po 10 yardech. Hráč hází z jedné strany, pes musí chytit letící disk. Pokud ho chytí za hranicí 10 yardů má 1 bod, 20 yardů - 2 body... Za chycení ve výskoku je 0,5 bodů prémie. Tým má 90 sekund, aby nasbíral co nejvíce bodů, počítá se 5 nejlepších pokusů. Maximum je tedy 22,5 bodů.
Konečný výsledek hlavních závodů v dogfrisbee vznikne součtem bodů ze 2 kol freestylu a jednoho kola minidstance

Longdistance

Probíhá samostatně a narozdíl od minidistance pes smí překročit startovní čáru až po vyhození disku. Počítá se jen pokus, kdy pes chytne disk ze vzduchu a ve vyměřené výseči. Každý tým má 3 pokusy. Kvalifikace probíhá bez psů, počítá se pouze délka.
Pokud vám ale tyto pravidla připadají příliš složitá, věřte, že jsou jen pro ty, kdo mají alespoň trochu soutěživého ducha. Podstata dogfrisbee totiž spočívá především v radosti ze hry s vaším psem, což je největší přednosti dogfrisbee. Nemusíte chodit na žádný cvičák, ani shánět drahé vybavení. Úplně postačí jeden či více disků a kousek travnatého plácku v parku… Jedinou podmínkou z psí strany je velká chuť aportovat.
Belgičtí a především australští ovčáci patří společně s border koliemi k nejúspěšnějším plemenům v dogfrisbee a to především díky svému temperamentu, stavbě těla a chuti spolupracovat se psovodem. V dogfrisbee ale nejsou výjimkou ani terieři, lovecká plemena, chrti a samozřejmě kříženci.
Jelikož se při dogfrisbee nacvičují různé prvky, při kterých pes skáče, často s odrazem z těla psovoda, je nutné dávat pozor na zdraví psů. Ti by měli při skocích vždy dopadat bezpečně na všechny čtyři nohy. Pozor je potřeba dát i na použité disky. Většina běžně dostupných disků na českém trhu se totiž ke hře se psem vůbec nehodí a může mu způsobit zranění. Disk pro psy měl být vyroben z plastu, který po skousnutí nepraská, neměl by být příliš těžký (100-150g) a v případě poškození by se měl buď zabrousit brusným papírem nebo vyměnit…
Ještě než ale začnete házet disky svému psovi, měli byste si hody natrénovat vy sami. Stejně důležité, jako aby pes aportoval, je to, aby psovod dobře házel.Bez přesných hodů nesvede nic ani ten nejlepší pes. Proto kdo chce začít s dogfrisbee, měl by začít se základy frisbee…
Ukradeno: http://zviratkoviny.blog.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama